Degustační balíček František

• Víno podávejte při teplotě uvedené na zadní etiketě a v příjemném prostředí. Vína otvírejte kvalitní vývrtkou.
• Dodržujte správné pořadí chutnaných vín: chutnejte bílá vína před červenými, lehká před tříslovitými a těžkými, mladá před staršími, suchá před sladkými, neutrální před aromatickými. Vína barrique řaďte při degustaci nakonec bez ohledu na ročník či obsah cukru.
  Správné pořadí pro DB František I
  1. Sylvánské zelené kabinetní víno, 2. Rulandské šedé pozdní sběr, 3. Chardonnay pozdní sběr, 4. Irsai Oliver jakostní víno, 5. André jakostní víno, 6. Svatovavřinecké pozdní sběr
  Správné pořadí pro DB František II
  1. Sylvánské zelené kabinetní, 2. Muškát moravský pozdní sběr, 3. Tramín červený pozdní sběr, 4. Cuvée Sauvignon + Cabernet Sauvignon jakostní víno, 5. Rulandské modré pozdní sběr, 6. Dornfelder pozdní sběr
• Pro bílá vína si vyberte sklenku středně velkou užší s mírně sevřeným okrajem a na vyšší stopce. Pro červená vína použijte širokou sklenku nejlépe ve tvaru tulipánu a na středně vysoké stopce.
• Víno nalijte zhruba do třetiny sklenky, nikdy nenalévejte sklenku vrchovatě.
• Po nalití uchopte sklenku za stopku a vínem ovlhčete stěny.
• Před bílým pozadím zhodnoťte barvu a čirost stěny.
• Po zatočení vínem ve sklence zhodnoťte jeho aroma.
• Několikrát víno poválejte po jazyku, abyste „očistili“ chuťové pohárky.
• Po několika doušcích zhodnoťte chuť vína.
• Porovnejte své pocity a názory s přáteli, případně si hodnocení vína zaznamenejte.

Dojem z vína je utvářen souhrou mnoha tónů barev, vůní a chutí. Degustace vína má svá pravidla. Postupně hodnoťte vzhled, aroma a chuť, v závěru pak celkovou harmonii.

Barvu vína ovlivňuje nejen jeho stáří ročník, odrůda a technologie výroby, ale také skutečnost, zda je víno zdravé. Důležité je, aby víno bylo čisté a jiskrné.
U bílých vín mohou být tóny od světle žlutých přes sytě žluté, jantarové až po zlatavé. Někdy se setkáme také se světle zelenými tóny. Červená vína se zbarvují světle červeně, rubínově, granátově až po sytě červenou s nahnědlými tóny. Barvu vína můžeme hodnotit jako bledou nebo sytou.

Po barvě hodnotíme aroma vína a jeho zráním vzniklý buket. Vína představují širokou škálu vůní – od neutrální přes lehké ovocné (bobulové ovoce, jablka, citrusové plody, tropické plody, klasické ovoce – třešeň, višeň, švestka, meruňka, hruška, broskev, sušené plody, povidla a marmeláda), květinové (akát, fialky, růže, lípa, pelargónie) a rostlinné (travnaté, zeleninové, zemité – mech, vlhká půda, prach a sušené – čaj, seno) vůně až po těžší intenzivní kořenité (vanilka, anýz, kmín, skořice pepř…), dřevité, pražené (tabák, kouř, karamel) až živočišné (kůže, divočina, stáj, pot) aroma. Vůni nejlépe oceníme, když vínem ve sklence mírně zatočíme. Víno může být ve vůni čisté nebo nečisté až vadné. Z hlediska intenzity pak jemné, decentní, výrazné anebo neutrální, pronikavé až vtíravé.

Stejně jako u vůně, tak i u chutě vína existuje velké množství chuťových látek. Čtyři základní chutě, které člověk rozeznává, jsou sladká, slaná, kyselá a hořká. O víně říkáme, že je suché nebo sladké, příp. polosuché a polosladké, z hlediska obsahu kyselin výrazné, čerstvé nebo fádní, ostré až nevyzrálé. Třísloviny červených vín mohou být sametové, jemné anebo svíravé, drsné až škrablavé. Podle obsahu alkoholu mohou být vína lehká,silná, těžká až mohutná anebo anebo hubená až tenká. Dochuť vína (perzistence) může být krátká až dlouhá. Po zhodnocení chuti můžeme víno označit jako plné nebo naopak prázdné. Nikdy bychom neměli víno posuzovat hned po prvním doušku. Je třeba nejprve chuťové pohárky jazyka „očistit“.

Víno, jehož všechny hodnotící prvky jsou v úplném souladu, se nazývá harmonické. Je důležité, aby ani jedna složka z vína extrémně nevystupovala. Mezi jednotlivé prvky patří poměr cukru a kyselin, cukru a alkoholu, trpkých látek k množství kyselin a konečně hořkých látek a cukru.